|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
|
| |
|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
|
|
Analýza postojů majoritní populace vůči imigrantům na úrovni vybraných států Evropské unie
Vavřička, Ondřej ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Práce se na úrovni států zabývá postoji majoritní populace vůči imigrantům. Tyto postoje jsou analyzovány ve vybraných zemích Evropské unie a cílem je potvrdit kauzalitu mezi heterogenním složením obyvatelstva (z pohledu podílu imigrantů na populaci) a mírou xenofobie většinové populace. Práce vychází z konceptu kontaktní hypotézy a předpokládá, že čím větší je relativní velikost populace imigrantů, tím pozitivnější postoje jsou majoritní společností vyjadřovány. Postoje většinové populace jsou sledovány na dvou úrovních. Za prvé skrze názory respondentů v European Social Survey 2014 a za druhé volebními výsledky populistických radikálně pravicových stran, které jsou zpravidla spojovány s důraznou proti- imigrační politikou. Zatímco míra xenofobie vyjádřená respondenty v ESS částečně odpovídá očekávanému modelu, závislost výsledků relevantních politických stran na podílu cizinců v populaci prokázána nebyla. Rozpor mezi výsledky obou analýz je přikládán tak zvanému modernímu rasismu. Klíčová slova: xenofobie, imigrace, radikální pravice, kontaktní hypotéza, Evropa
|
host ::
RSS.